Žádná čočka fotoaparátu nenahradí lidské oko aneb Work and Travel do třetice všeho dobrého

Vše to začalo tím, že nevěděl, co by chtěl dělat o prázdninách. Rozhodl se tedy nakonec vyjet do Ameriky, která ho natolik okouzlila, že cestu několikrát musel zopakovat. Honza Čížek chopil osud do svých rukou, procestoval USA, zachránil život a získal cenné zkušenosti do života.

Do Ameriky ses dostal díky programu Work And Travel. Proč ses rozhodl zrovna pro tuto možnost?

Když jsem v roce 2016 končil bakalářské studium na FTVS UK, nevěděl jsem, co dělat s létem. Už jsem ale měl dost letních brigád v České republice. Proto jsem se odhodlal a pevně rozhodl, že to změním, a vybral jsem si agenturu Czech-us, aby mi pomohla dostat se na letní brigádu do USA.

Podíval ses tam celkem třikrát. V jakých místech ses pohyboval?

První rok jsme strávili v hlavním městě Washington DC. Také jsme během svých volných dnů vyráželi za poznáním do okolních míst a měst. Například do New York City, Baltimoru, Philadelphie a na Niagarské vodopády. Druhý rok jsme chtěli vyzkoušet něco jiného než město, a tak jsme se vydali do kraje hor a pustiny zvané Colorado. Pracovali jsme v resortu Mt. Princeton Hot Springs, který sídlil přímo pod stejnojmennou horou. Třetí rok byl ve znamení pláže, jelikož jsme pracovali v Ocean City ve státě Maryland. Ve městě nebylo moc co dělat, kromě válení se na pláži a surfování. Každopádně část tohoto roku byla jednoznačně nejlepší. Vyrazili jsme i na Aljašku.

Zážitků máš na kontě tedy nespočet. Co byl ale pro tebe ten největší?

Kdybych si musel vybrat, tak to bude ráno, kdy jsme po sedmihodinové cestě dorazili do Grand Canyonu, koupili si v obchodě horkou čokoládu a šli se podívat na první vyhlídku. Pamatuji si to, jako by se to stalo dnes. To, jak pomalu vycházíme do kopce a nevidíme za horizont. Když ale vyjdeme na vrchol, otevírá se před námi ohromná propast. Samozřejmě jsme viděli fotky, videa, filmy, ale ne nadarmo se říká, že žádná čočka fotoaparátu nenahradí lidské oko. Měl jsem na krajíčku. Stál jsem si tam, student vysoké školy, za peníze, které jsem si sám vydělal, plnil si své cestovatelské sny, místo toho abych seděl doma a chodil jednou za týden někam do hospody.

V čem spočívala tvoje práce?

Pracoval jsem jako plavčík. První rok jsem měl na starosti jeden bazén. Každý den jsem ho musel vyčistit a kontrolovat hladinu chloru.  Druhý rok jsem měl na starosti celý plavecký areál, kde byly dva velké bazény, dětský bazén, vířivka a skluzavka. A poslední rok jsem si už řekl, že nechci být jen „obyčejný“ plavčík, tak jsem nejprve byl hlavním plavčíkem v komplexu, kde byly dva bazény. Během sezóny jsem ale byl povýšen na supervizora a objížděl jsem všechny bazény v Ocean City, kde jsem kontroloval ostatní plavčíky a také řešil vážnější problémy.

Potýkal ses zde s nějakými většími nepříjemnostmi ty sám?

První rok jsme měli zaměstnavatele, který nás chtěl při každé možné příležitosti obrat. Pronajímal nám třeba kola na sezonu. Pronájem kola stál na tři měsíce 100 dolarů. Pak jsem ale zjistil, že se kolo dá koupit za 80 dolarů. Tak jsem se snažil vyhádat, že si kolo alespoň nechám a buď ho prodám, nebo ho dám dětem na bazénu. Bylo mi řečeno, že ho musím vrátit a pokud ho nevrátím, tak dostanu pokutu, protože jsem podepsal smlouvu.

Mluvil jsi o tom, že jsi i v práci musel řešit různé problémy. Jaký byl pro tebe ten nejtěžší?

Rozhodně ten, když jsem musel poprvé zachraňovat člověka. Měl jsem zrovna pauzu, a když jsem se vracel, viděl jsem, jak si děti přes vodu hází míčem. Malá holčička se natáhla pro míč, ale jelikož přihrávka byla krátká, spadla do bazénu. Maminka jí předtím sundala záchrannou vestu, aby se holčička prohřála. Holčička šla rovnou ke dnu. Rozběhl jsem se a skočil pro ni. Pak už jsem slyšel jen její pláč a potlesk všech okolo. Byl to jeden z momentů, který si budu pamatovat celý život a už nikdy nezaváhám, abych někomu pomohl.

Co vše ti tyto zkušenosti přinesly?

V první řadě jsem se naučil postarat sám o sebe. Od vstávání do práce každé ráno až po nakupování, vaření, a protože jsem chlap, tak také to praní. Work and Travel NENÍ o tom, abyste si vydělali ohromné množství peněz. Je o poznávání, zkoumání, cestování a žití! Otevřelo mi to oči, že vůbec nezáleží na tom, jaká je vaše barva pleti, jakým jazykem mluvíte, či jaké náboženské příslušnosti jste. Mnohem více záleží na charakteru člověka.

Plánuješ v budoucnu ještě někam vyjet?

Teď zrovna řeším pracovní víza do USA, která, za momentálních podmínek, je velice nepravděpodobné získat. Pokud se to nepovede, tak plánuji využít možnosti Working holiday víz, které mě dostanou do Kanady, na Nový Zéland nebo do Japonska.

 

Přidej se k nám na Facebooku!

Partneři