Z Mexika do Ruska, s kapelou přes půlku světa 2.díl

S jednou kapelou se vydal až do Mexika, s druhou do Ruska a s tou další vydává po třech letech novou desku. Mladý publicista Zdeněk Hnízdil nelení a hraje hned v několika hudebních tělesech. Přečtěte si v druhé části rozhovoru o tom, jak se hraje v kapele jen ve dvou, jak se dá při skladbách fantazírovat a jak se píší písně.

Nemáš na kontě jen kapely I Warned You a Cutterred Flesh. S kapelou Hadem pro mého munga jste vydali po třech letech novou desku Kapitola II. Proč tak dlouhá pauza? 

Vidíš, z našeho hlediska to tak dlouhé zase nebylo. Uteklo to J Jde o to, že nám před dvěma a něco lety odešel z kapely kytarista, se kterým jsme HPMM rozjížděli. Během několika zkoušek jen ve dvou jsme zjistili, že to zní sice jinak, ale pořád výborně a baví nás to. Následovaly první koncerty, co by instrumentálného dua, na které se valily pozitivní ohlasy. Jsme taky puntičkáři, takže novou věc nepovažujeme za hotovu, dokud s jí nejsme opravdu jistí. Teprve potom jde ven. Když si to všechno sečteš, dá ti to dohromady ty tři roky J

Museli jste některé skladby vašemu duu přizpůsobovat?

Vyselektovali jsme skladby, které i ve dvou zní dobře a začali tvořit nový materiál, složený čistě pro basu a bicí. Starší věci jsme museli trochu re-aranžovat, jelikož tam chyběly kytarové party a melodie.

Čím bys řekl, že se druhé album Kapitola II kromě toho, že jste ji nahrávali ve dvou, liší od vaší první nahrávky? 

První nahrávka měla vydavatele, kdežto Kapitolu II jsme si komplet od nahrání, obal, lis, a solo distribuci řídili a řídíme sami. Navíc jsme ji vydali na dvou nosičích, a to na kompaktním disku a na vinylu, takže nás to stálo nemalé úsilí a prostředky. Naštěstí se vše povedlo. Všichni, se kterými jsme spolupracovali, byli naprosto profesionální a pohodoví a výsledek za tu námahu stojí.

,,Střídáme se, kdo bude během cesty na koncert střízlivý řidič.”

Máte pocit, že jste se hudebně posunuli? 

Určitě. Materiál je o něco propracovanější, jelikož dva rytmické nástroje musí vedle rytmiky obsáhnout, alespoň z části, i melodie, potažmo harmonie. Myslím, že se nám to na desce povedlo. I když s odstupem, bych nějaké věci udělal jinak. Začínáme teď skládat nový materiál a už víme, kde máme slabá místa a snažíme se je zlepšit. Takže uvidíme, co přinese budoucnost.

Jak byste shrnuli celkový koncept desky? 

Jmenuje se Kapitola II, jelikož jsme zůstali ve dvou, vydáváme druhou desku a je to druhá etapa existence kapely. Některé samotné skladby pak vznikaly jako zhudebněné příběhy. Ty si třeba během koncertů a zkoušek přehrávám v hlavě a představuji si k nim videoklipy J  Jiné jsou zase hudební nápady, melodie a riffy bez hlubšího myšlenkového kontextu.

Nějaký příběh písně?

Třeba píseň Ker mi dere tvar je původně od mé předchozí kapely SOI, kam jsem ji složil i s textem a vyjadřuje bezmoc, když vaše děti dospějí a vyrostou a vyvinou se v lepší, inteligentnější a odolnější lidi, než jste vy. Normálně je za tento fakt člověk šťastný. Skladba je ale o tom, když tyto „děti“ svým vývinem rodiče zdecimují a donutí je zbytek života živořit v jejich stínu, bez kousku vděku či plodů jejich činnosti. Skladba Ftalátová nostalgie zase popisuje vzpomínky muže na sklonku života, jenž u sklenky brandy rozjímá s doutníkem nad nejlepší ženou, co poznal. Nad nafukovací pannou. Několik lidí mi i vyprávělo, co se jim při poslechu naší hudby honí hlavou. Je to úsměvné a velice povznášející vidět a slyšet, že něco, co jste skládali, třeba i jako teenager v trenkách na posteli, dovede lidi k přemýšlení a fantazírování. Stejně tak je fascinující, když víte, co si pod skladbou představujete jako autoři a co v lidech vyvolává. Jsou to nepopsatelné pocity, kvůli kterým děláme, to co děláme, tak jak to děláme.

,,Během několika zkoušek jen ve dvou jsme zjistili, že to zní sice jinak, ale pořád výborně a baví nás to.”

Kde berete inspiraci?

Hlavní linky a struktury skladeb skládám a přináším já. Společně si je pak ve zkušebně přehráváme a vybíráme ty, co přežijí. Když jsme oba spokojeni s výběrem námětu, začne samotné dotváření. Ujasníme si pasáže, kde hrát potichu, kde nahlas, dynamiku, stopky, předražení a tak dále. Poté si to vše hrajeme stále a stále dokola. Měníme motivy, důraznost i nasazení, a to tak dlouho dokud z toho nezačnou lézt pasáže dle našich představ. Když je hlavní kostra skladby hotová, oba dva si vše ukládáme dalším drilem do hlav a vymýšlíme si různé detaily a kudrlinky, které pak finálně dobarví skladbu.

Jaké to je hrát jen ve dvou? 

Má to samé výhody. Například se střídáme, kdo bude během cesty na koncert střízlivý řidič J Taky se vejdeme s komplet aparátem a bicími do osobáku, což nám umožňuje jezdit, kam se nám zlíbí a upravovat tomu své náklady. Také je snazší se domluvit na zkoušku, vlastně domluvit se na čemkoliv 🙂

 

Přidej se k nám na Facebooku!

Partneři