Snažíme se bořit stereotypy o tom, že žena patří za plotnu

Czechitas je komunita dívek a žen nadšených do programování. Věří totiž, že větší počet žen v informatice by pro tento obor byl více než přínosný. Přečtěte si, proč byste si je neměli plést s feministkami, jaké jsou mýty informatiky a proč i holky patří za počítač. Na Czechitas jsem měla spoustu zásadních otázek, na které mi mohla nejlépe odpovědět pouze zakladatelka celé organizace – Dita Přikrylová.

Jak to celé začalo?

Celý projekt začal před čtyřmi roky, tehdy jsem ještě organizovala RailsGirls (workshopy programování pro holky – pozn. red.) v Brně. Když jsem viděla, jaké mají holky pro programování nadání a hlavně nadšení, rozhodla jsem se založit Czechitas. Krátce na to mi celá organizace přerostla přes hlavu a musela jsem opustit práci analytičky v EY a vrhnout se do toho naplno. A teď máme stálé kanceláře v Praze i Brně. A připravujeme rozšíření o Ostravu, protože tam příští rok bude Digitální akademie (tříměsíční kurz programování – pozn. red.)

Od kolika let se k vám můžou holky hlásit?

Troufnu si tvrdit, že už pokrýváme skoro všechny věkové kategorie od chvíle, kdy dívka začne chodit do školy. Pro základní školy máme spousty aktivit s legoboty a připravujeme pro ně také příměstské tábory. Těch se můžou účastnit i kluci. Středoškolákům zase nabízíme Letní školu IT. A pro starší věkové kategorie omezení nemáme. Našich workshopů se může zúčastnit jakákoliv ambiciózní žena.

Jak byste zformulovala základní cíl Czechitas?

Dodávat na pracovní trh kvalitní odborníky a doplňovat školský systém tam, kde zcela selhává. Snažíme se bořit stereotypy, že žena má patřit za plotnu. Ženy nejsou méně chytré než muži. A proto můžou pracovat v informatice stejně tak jako oni. V Česku chybí desetitisíce odborníků na IT. Mezi ženami je opravdu kde brát.

Kdybychom byly feministky, neučily bychom programovat horníky v Ostravě.

Spolupracujete i s nějakými dalšími firmami – že byste studentkám např. postupně nabízeli i stáže, praxe atd.?

Těch firem je mnoho –  Google, Microsoft, Keboola, Konica Minolta, Nestlé, Adastra… nerada bych na nějakou zapomněla. Zajímáme se ale také o mezinárodní spolupráci. Děláme workshopy v angličtině v Berlíně a Mnichově v rámci Czechitas Go Global. Ve spojení se společností Keboola pořádáme také workshopy zaměřené na datovou analytiku v Londýně (Data Girls). Příští rok chceme totéž učit také ženy v Asii a v Jihoafrické republice.

Setkali jste se někdy s negativním ohlasem?

Opravdu výjimečně. Občas nás někdo označuje za feministky, ale to vůbec nepochopil princip naší organizace. Kdybychom byly feministky, neučily bychom programovat horníky v Ostravě.

Učíte studentky i tomu, jak v práci, kde převažují muži, prorazit? Nebo to už necháváte na nich samotných?

Ono to vůbec není tak, že se muži ženám v IT posmívají nebo je neberou vážně. Ze svojí vlastní zkušenosti můžu říct, že ženy v IT jsou spíše hýčkány, než opovrhovány. Navíc, když naše studentky obstojí při pohovorech, získají neskutečné sebevědomí. Potom už nepotřebují s ničím radit. Co je učíme, jsou pouze soft skills. Základy osobní značky, kariéry a například sebekázně.

Odsuzování žen v IT je do jisté míry mýtus.

Je možné, že v budoucnosti budou pozice v IT vyrovnané, co se pohlaví týče?

Asi nikdy to nebude padesát na padesát. Ideální poměr by byl 30:70. Mezi pohlavími jsou určité rozdíly, které nelze popřít, proto budou ženy pravděpodobně vždycky v menšině v IT a ve většině ve školství.

Plánujete nějaké další projekty, o kterých byste ráda mluvila?

Jak už jsem zmiňovala, máme velké plány v zahraničních projektech. Můj osobní plán je organizaci více zprofesionalizovat, protože už je nás hodně a nelze to řídit bez systému. Těším se také do Ostravy, kde ženám nabídneme tříměsíční kurz, díky němuž si můžou hned po jeho absolvování hledat zaměstnání v IT. Digitální akademie má velkou úspěšnost u zaměstnavatelů – většina žen má práci už na konci kurzu.

Setkala jste se někdy vy sama s jistým odsuzováním v oblasti IT jen proto, že jste žena?

Já osobně vůbec. Jsou to do jisté míry mýty. Podobně, jako když si každý představí „ajťáka“ jako asociální bytost s umaštěnými vlasy a brýlemi. Ale tak to doopravdy není. Navíc, i my máme v týmu informatiky – mnoho lektorů jsou muži, a také v rámci interního týmu máme muže. Zlepšují diverzitu týmu.

Co byste holkám, které o studiu v Czechitas uvažují, vzkázala?

Ať se nebojí vystoupit z komfortní zóny a zkusí cokoli, co je posune dál v životě nebo v kariéře. Jestli to bude workshop s námi nebo stáž v zahraničí to už je jenom na nich.

Tereza Hlaváčková je osmnáctiletá studentka gymnázia a už před delší dobou se rozhodla, co chce v životě dělat. K jejím snům jí pomáhá právě Czechitas a připravuje ji na její budoucí povolání. Vybrala si totiž obor, ke kterému mají holky dost různorodý vztah. Informační technologie.

Jak jsi se k Czechitas dostala?

Organizaci mi jednak doporučovala mamka, protože se o ní dozvěděla na internetu. A zároveň mě s ní seznámila kamarádka, která byla na jejich letní škole v Praze. Tenkrát se mě ptala, jestli bych nechtěla jet taky, ale já jsem v té době neměla čas. Docela mě to mrzelo, tak jsem si to příští rok pohlídala a na letní školu už jsem jela. Navíc se otevřela i u nás v Brně, tak jsem to aspoň měla kousek.

Jakých akcích od Czechitas ses zúčastnila?

Rok jsem chodila do kurzu Java. Což je také mimochodem název pro programovací jazyk. Poprvé byly lekce hodně zaměřené na aplikace. Ale druhý půl rok to bylo spíš o práci s webovými stránkami. A také, jak už jsem zmiňovala, jsem minulé léto chodila do jejich letní školy.

Tvoje vysněné povolání je tedy přímo v IT?

Ano, moc ráda bych v informačních technologiích pracovala. V jakémkoli oboru. Jednoduše bych chtěla nějakým způsobem využít znalosti, které už teď díky Czechitas získávám. Jejich výuka je totiž docela obecná. Přes programování po grafiku a další části informatiky. Školu navštěvují i holky, co už nějaké zkušenosti s programováním měly. Ale také ty, které se o IT jednoduše zajímají nebo si to přejí vyzkoušet. A vůbec si třeba nejsou jisty, jaké povolání by v budoucnosti chtěly dělat.

Ženy mají na různá řešení problémů jiný pohled.

Jak přesně jednotlivé akce vypadaly?

Na letní škole byly jak holky z Brna, tak třeba i z Moravy nebo Prahy. Na začátku jsme měly dokonce i seznamovací hry. Každý den byl pak jinak zaměřený. Jeden jsme se třeba učily html, druhý css nebo grafiku či tvorbu počítačových her. Taky nás navštěvovali zástupci různých firem – například ze Siemens. A my jsme se byly naopak podívat do kanceláří třeba Y-soft nebo Honeywell. Každý den byl také zakončený nějakou zpětnou vazbou. Všichni se zajímali o to, co se nám líbilo a co ne. A pokud jde o Javu, tak ta trvá tři měsíce. Každá lekce je dlouhá dvě a půl hodiny a máte ji jednou týdně. Většinou se na začátku každé hodiny zopakuje minulé učivo a domácí úkol. Pak se probere něco nového a zadá se další úkol. Lektoři často pomáhají i přes Facebook nebo zprávy, takže když něco nevíte, stačí napsat.

Všimla sis někdy ve svém okolí, že by měl někdo problém s tím, že chceš jít do IT, ale jsi holka?

Že by mě někdo odsoudil a řekl mi, že tohle rozhodně dělat nemůžu? Vyloženě tohle se mi nikdy nestalo. Ale slyšela jsem, jak se na různých online fórech dokáží lidé urážet. Narazila jsem i na to, že Czechitas byla odsouzena čistě jako radikální feministická organizace. Oni se snaží spíš ukázat, že IT není jen pro kluky. A v případě, že se nějaký kurz nenaplní, tak jsou místa otevřená i pro ně, takže svůj prostor tam taky mají. Czechitas chce, aby holky věděly, co to IT je a že i ony mají šanci a možnost se v téhle profesi rozvíjet. Ženy mají na různá řešení problémů jiný pohled. Nejde o to, že by něco vyloženě zvládaly lépe než kluci.

Nezapomenu na ten pocit, když jsem si v IT firmách představovala, že v nich jednou můžu pracovat.

V čem ti organizace pomohla?

Jednou z částí letní školy byl program, který nám měl pomoct ujasnit si, kam se chceme v životě ubírat. Já jsem si vždycky přála zabývat se počítačovou grafikou a designem. A letní škola mě v tomhle hodně nakopla. Zjistila jsem, jaké programy můžu využívat a jak s nimi pracovat, což mi ohromně pomohlo. Celkově ta škola byla strašně motivující. Třeba tím, že jsem viděla, jak daleko se můžu jednou dostat. Taky nezapomenu na ten pocit, když jsem si procházela jednotlivé firmy a představovala si, že v nich jednou můžu pracovat. A i přístup holek kolem mě hrozně podpořil. Všechny byly moc šikovné a motivované. Zkrátka jsem si ujasnila, že tohle je opravdu to, co chci dělat.

Komu bys Czechitas doporučila?

Všem holkám. I když si třeba myslíte, že se na to nehodíte nebo by vám to nešlo. Určitě to aspoň zkuste. V IT je strašně moc odvětví, nemusí to být jenom programování nebo grafika, co vás chytne. Nikdy nevíte, co si tam najdete. Takže určitě všem, kteří nevědí, co chtějí dělat. Nebo o tom přemýšlí, ale bojí se.

Přidej se k nám na Facebooku!

Partneři