Jak jsem (ne)CHTĚLA do USA na plavčíka

Chcete jet na léto pryč, ale bojíte se jet sami? Láká vás práce plavčíka, ale nejste super plavci? Všechno jde. Koukněte na Míšin příběh.

Amerika mě nikdy zas tak moc nelákala. Možná ze strachu z neznáma, možná z pohodlnosti, dneska už nevím. Pak jsem ale nastoupila do prváku magisterskýho studia a uvědomila si, že odletět na celý léto za oceán je příležitost, kterou budu moct využít jen při studiu, které se mi pomalu krátí. A tak jsem se sbalila, vyrazila do agentury, kterou mi doporučili kamarádi na základě jejich vlastních zkušeností a šla zjišťovat, jak to vlastně všechno funguje. Po schůzce jsem byla rozhodnutá, že do USA letět chci a nejlépe hned. Už od začátku celá cesta do Ameriky zněla jako super dobrodružství.

 

1

 

Skoro jak ta Pamela, říkali…

Na jaře jsem absolvovala kurz plavčíka a na konci května poprvé ve státech oblékla červenou uniformu. Říká se, že práce plavčíka je pohoda, někdo říká, že je to nuda. Já jsem pracovala na neighbourhood pool, kam měli přístup pouze členové klubu, což bylo super, protože jsem všechny návštěvníky znala. Na druhou stranu bylo členů na bazéně poměrně hodně, takže nuda to rozhodně nebyla a aspoň dny v práci rychle utíkaly. Práce plavčíka je v Americe braná úplně jinak než v Česku. Lidi si vás váží, respektují vás a někdy i docela rozmazlují. Navíc strávíte celé léto na sluníčku u bazénu a kdo to nechce? 🙂

 

To nejlepší nakonec?

 

2

 

No a když jste na začátku září konečně dost dobře opálení a na bazénech pomalu končí sezóna, vás pořád ještě čeká nejlepší dobrodružství ever. Já jsem během prvního roku za oceánem procestovala Floridu, jela na Bahamy, prošla národní parky Sequoia, Zion a Grand Canyon, probděla jsem noci v Las Vegas a LA. Druhý rok jsem přidala ještě Kanadu, úžasný  New York a na závěr trocha historie ve Philadephii a Washington DC. Bylo toho hodně, nebylo toho dost. Nikdy není, ale to poznáte sami, když si to zkusíte taky. Tak už máte sbaleno? 🙂

Přidej se k nám na Facebooku!

Partneři